Oblíbené

1 098 oblíbených alb 44 oblíbenců

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Filtr Zrušit filtr
40 komentářů
únor 2019
zoo
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
108 komentářů
únor 2019 Praha
zoo
a vzorek z Milovic
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
15 komentářů
51 komentářů
Pomalu se loučíme s Šumavou, pak už jen jedna zastávka v Pošumaví a jedeme domů.

Vlk obecný je velký asi jako ovčácký pes. Ač jde o notoricky známé zvíře, možná někoho překvapí, že je ve volné přírodě snad ještě vzácnější než rys - jde o kriticky ohrožený druh naší fauny. V minulosti se u nás vyskytovaly stálé populace, než byl vlk ve volné přírodě na přelomu 18. a 19. století vyhuben. Dnes k nám občas pronikají jedinci ze stálých populací především v Polsku a na Slovensku. U nás je občas zaznamenán na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. Nověji pak také na severu a západě Čech. Vlci na rozdíl od lišek žijí ve smečkách, které mívají 2-8 členů, někdy i 10. Smečka je pak snadno schopná ulovit jelena či divoké prase popř. srnce a malá zvířata a příležitostně i ovce, pokud nejsou dostatečně hlídány a zabezpečeny. Vlci mají dokonalý čich a kořist zvětří až na několik kilometrů. Pokud byste ve volné přírodě uviděli vlka, věřte, že on o vás věděl už opravdu dlouho... I když je v naší kultuře vlk vnímán většinou negativně, v severské a japonské mytologii jde o bytosti s božskými vlastnostmi. Japonští rolníci dokonce vlkům stavěli svatyně a žádali je o ochranu úrody před jeleny a prasaty. Vzpomeňme si ale také na vlčici stojící u zrodu Říma... Bohužel i přes obrovskou vzácnost a důležitost šelem ve zdravém ekosystému (stejně jako u rysů) vidí mnozí myslivci (neříkám že všichni a nechci je házet do jednoho pytle, jak by si mohl někdo přebrat!) vlka stále jako škodnou, což je jeden z dlouhodobě zakořeněných zvyků. Vlci a rysové ale vidí snazší kořist v nemocných a raněných jedincích, a tím udržují populace lovných druhů zdravější. No a kromě toho je tu samozřejmě ještě pytláctví...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
78 komentářů
Chalupská slať leží v nadmořské výšce kolem (spíše lehce nad) 900 m a průměrná roční teplota je zde 4,5°C. Vrchovištní rašeliniště tu má v maximální mocnosti rašeliny 7 metrů, průměrná mocnost je však kolem 2 m a podobně jako celá řada jiných Šumavských rašelinišť vznikla i tato koncem poslední doby ledové. Na území rašeliniště se nachází největší rašelinné jezírko v České republice a obsahuje několik plovoucích ostrůvků. Vegetaci Chalupské a Novosvětské slatě tvoří smrky, břízy, borovice, rašeliník a typicky rašelinné druhy jako jsou suchopýr, klikva, vlochyně, kyhanka, šicha či rosnatka. Na centrálním jezírku se usídlily kachny, které je zákaz krmit, protože svou přítomností způsobují eutrofizaci jezírka, a tím i jeho poškozování.

Boubínský prales je nejznámějším přirozeným nebo přirozenému stavu blízkým lesem u nás. Ač má rezervace rozlohu 667 ha, pralesy v ní mají rozlohu pouhých asi 80 ha. Boubín je významný tvorbou rezonančního dřeva - díky drsným podmínkám tu nárůst hmoty probíhá pomalu (až 10 letokruhů na 1 cm) a tvoří se tak rezonanční vrstvy. Stáří stromů zde však lze jen těžko určit z průměru kmene - v různých částech pralesa totiž rostou stromy různě rychle. Nad 1200 m tvoří porost přirozeně hlavně smrk. V současné době na celkové ploše pralesa má smrk podíl cca 50%, následuje buk se 40% a teprve pak je s 5-10% jedle. Příměsí jsou pak javor klen či jilm horský.

Poslední částí alba jsou louky mezi Stožcem a Černým křížem a jeho okolím. Hlavní cíl cesty, který sem údajně z Mrtvého luhu často zalétá, jsem však neviděl :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
72 komentářů
Odpoledne jsme se od Kvildy vydali do lesů jiným směrem. Na stromech i na zemi naleznete desítky a stovky různých lišejníků, mechové mikrosvěty a na květech několik motýlů - častý je tu na Šumavě horský druh okáče Erebia euryale (okáč rudopásný). Sem tam v křoví nebo kolem cest naleznete v létě kvést prstnatec Fuchsův.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
19 komentářů
ranní výhledy nevyšly,tak aspoň něco
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
28 komentářů
Ač jsem se zřejmě poprvé setkal se skokanem krátkonohým, tak jsem tento den nenarazil na žádná z druhů, který jsem chtěl. Ani není divu - roční doba nebyla úplně ideální; takže jen krátké album s několika postřehy u jihu Čech.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
96 komentářů
Po třech letech se vracím mrknout se na jasoně. Moravsko-Slovenské cestování zakončujeme o den dříve, než bylo v plánu ve Štramberku. Za dva dny, co jsme se přesunuli od Bratislavy klesla teplota o 15°C a zatáhlo se s nepřestávajícím deštěm. Štramberské focení jsme stihli ještě před tím, než začalo pršet i zde. I přes zatažené a chladné počasí se mi povedlo najít několik jasoňů a jeden pár dokonce přistihnout in flagrante delicto...
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
Před tím, než se na krajinu snesl soumrak jsme se ještě mrkli na menší bělokarpatskou lokalitu PP Hrnčárky, kde se vyskytuje celá řada vstavačovitých. Místní květnatá louka s prameništi je totiž domovem hned několika vzácnějších druhů a bylo tak v roce 1995 vyhlášeno přírodní památkou.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
52 komentářů
Ze Slovenska jsme nazpět v Čechách v Bílých Karpatech - prvním cílem je prstnatec Fuchsův Soóův, orchidej známá jen z této části České Republiky, u které jsem se poptal u Tommyho, který mě nasměroval i na Slovensku na jazýček a vstavače. Na rozdíl od předchozích orchidejí, tuto bych bez něho asi neměl šanci nalézt, protože jsem o této konkrétní lokalitě neměl sebemenší ponětí. Kromě samotné Soóánky (na rozdíl od nominálního poddruhu má tento bílé až žluté brylky, a většinou bílý květ s růžovou kresbou) jsem nalezl i jednoho křížence - pravděpodobně prstnatec Braunův Šmitákův (nebo alespoň nevím, že by se Soóánka křížila s něčím jiným). Celou dobu nám dělal společnost jakýsi pes z místního stavení. Při odchodu nám navíc ukázal, že v těchto teplech je nejlepší se celý lehnout do potoka a zchladit se... No, nezkoušel jsem to :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
16 komentářů
Od Šobese jsme se vydali přes Moravu a Rakousko na chvíli Slovensko do Záhorie. První zastávkou byla velmi zajímavá lokalita NPR Abrod. Hlavním cílem byly orchdeje, které jsou doufal, že by mohly ještě dokvétat. Ale ne. Už byly po odkvětu a já měl smůlu. Tak třeba jindy. Léta nastupují dříve a kvetení rostlin je tak výrazně posunuto. Navíc mě zmáhalo děsné vedro a spalující slunce. Ač zajímavé a vzácné orchideje již odkvetly nebo byly na odkvětu, mečíky bahenní byly v ideální kondici. Sice jich tu není tolik jako u Velenky, ale i tak jich bylo opravdz roztroušeno po okolí hodně. KAtegorie ochrany jsou uvedeny pro ČR, ne pro Slovensko (to se mi nechtělo dohledávat :-) !
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
44 komentářů
12 komentářů
Byli jsme nedaleko na svatbě, takže jsem se nemohl nezastavit. Krátké minialbíčko - bylo kolem poledne, takže jsem moc nefotil, a jen se kochal rozkvétajícími orchidejemi.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
183 komentářů
Toto je již čtvrté ohlédnutí se v pořadí po přechozích: 2014, 2015 a 2016. Už je zvykem, že zde předkládám průřez nejzajímavějšími momenty uplynulého roku - ať už zážitky z přírody či setkání se s novými či zajímavými druhy (ne vždy musí jít o technicky dobré a krásné snímky).
Přestože jsem většinu roku 2017 strávil pracovně ve Spojených Státech, naleznete zde celou řadu snímků z naší domoviny (České a Slovenské republiky), ale převládají samozřejmě ty z objevování přírodních divů za velkou louží.
Vše je seřazeno chronologicky od nejstaršího po nejnovější.

Album is chronologically sorted. Link to a full album, Latin, Czech and English name (Conservation status in the Czech Republic, if applicable) and location can be found in the description below the corresponding photo.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
34 komentářů
Letošní setkání s touto pověstnou žábou bohužel nevyšlo tak skvěle jako loni, kdy jsem se víceméně trefil do ideálního dne. Letos mi to o den-dva uteklo a já stihl poslední záblesky modré. Na místě se kromě obrovského množství ropuch obecných vyskytovali i skokani hnědí, které od skokanů ostronosých ještě neumím dokonale odlišit, zvlášť z fotografií. Na místě si všimnete, že jsou skokani hnědí většinou větší a máte možnost prozkoumat zadní nohu (resp hrboly na ní - dnes se mocn edoporučuje měřit délku nohou vůči tělu, a je to považováno spíše za zbytečný stres). NAvíc skokani hnědí mohou být výjimečně také zbarveni do modra podobně jako skokani ostronosí. I když většinou ta modrá není tak výrazná.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
29 komentářů
Před nedávnem jsem konečně zpracoval noční fotky z Údolí smrti, takže mě napadlo se mrknout na některá vybraná starší data znovu s nově nabytými zkušenostmi po prvním seznámení se s programem PixInsight jsem se rozhodl některá stará data zpracovat znovu v tomto programu - větší dynamický rozsah, věrnější barvy a nezprzněné hvězdy. V popisku je pak uveden odkaz na původní zpracování v Deep Sky Stackeru + Photoshopu. Pokrok je tam významně znát. Photoshop moc dobře nezvládá odstranění nadbytku červené z modifikovaného fotoaparátu. PixInsight umí výborně pracovat s těmito daty a jde o velmi mocný nástroj, který když se umí používát, umí zázraky :-) tak teď se s ním ještě naučit pořádně pracovat ;-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
82 komentářů
Poslední víkend jsem si naplánoval rychlý výlet do Vermontu, což je taková americká Kanada, protože zdejší lesy mají největší koncentraci javorů. Podzim tu je tak nádherně zbarvený. Počasí však nevyšlo a bylo zataženo - navíc mnoho stromů už opadalo, takže to chtělo být na místě o pár dní dříve...
Zároveň jde o poslední album z Ameriky 2017 :-)
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
101 komentářů
Mojave National Preserve byl založen v roce 1994 a je součástí rozsáhlého komplexu Mohavské pouště (Mojave Desert), kam patří např. také Údolí smrti či Národní park Joshua Tree. Před založením rezervace šlo o East Mojave National Scenic Area, takže i před tím šlo o chráněnou oblast. Rozloha rezervace činí 650 000 ha, což z ní dělá třetí největší v USA. Kromě pouštní a polopouštní krajiny zde nalezneme hory, sopečné sypané kužely a lávová pole, "lesy" z juk Josuha Tree, který je navíc nejhustším a největším na světě. Nalezneme zde obrovské množství přírodních zajímavostí - my navštívili jen oblast u centra pouštních studií na konci Zzyxz Rd. a duny Kelso.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

reklama